BESM '07

Začátek anabáze vypukl 21.8 v podvečer. Naposledy jsem se rozloučil se svým počítačem, ještě jednou zkontroloval věci k vzetí (abych pak stejně nějaké zapomněl), a vydal se v doprovodu mých milých rodičů na nádraží :) Samozřejmě, vlivem vyhrocené domácí předcestovní atmosféry, jsem tam byl dřív :)

Po asi patnácti minutách čekání, se konečně zjevuje chlápek, co vybavuje auta na autovlak. Zjišťuju, že mi zelená karta končí platnost přesně v den odjezdu zpět ze Slovenska :) Mno, pro ty, co nejsou ještě obeznámeni s institutem autovlaku. To jsou dva vagónky, jeden pro lidi, druhý pro auta. Nastupuje se do nich o dvě hodiny dřív, a vystupuje o hodinu pozdějí :) To všechno pro to, aby tohle spřežení mohli nádražní popotahovači vagónů připojit/odpojit k/od hlavním/ho vlaku :) Mluví při tom do svých vysílaček profesionální fráze typu „Ta potiahni šiestá“, „Nevodpojuj to!“ apod. .)

No, úspěšně jsem trefil nájezd do vagónku pro auta. Pak zjišťuju, že všechny slovenské lůžkové vozy jsou zrovna v opravě, a tedy místo avizovaného lůžkového dostáváme lehátkový .) Ten se od lůžkového liší v tom, že se do něj vejdě dvakrát víc lidí (pochopitelně dvojnásobně nahuštěných), pro nás tam bylo ale právě daleko víc místa .) Večer vám nedonesou ručníčky a vodu, a ráno vám nedonesou čaj nebo kávu .) Schytávám do kupéčka nějakého cizího pána, do řeči se dáváme takřka hned. Nakonec s ním cesta byla příjemná .)

Druhý den po příjezdu v Košicích v půl osmé ráno se setkávám se svým bratrancem aka Shyem, a míříme k němu domů :) Po dopoledne pak objíždíme všechny ostatní členy, točíme jak se balí, jíme, kupujeme soundystém apod :) Nakonec skoro všichni končíme zpět u něj doma, kde se koukáme, jak balí on :) Po možná hodině a půl odcházejí mjack s xiem na autobus, v naivní víře, že tam zbytek nás dojede autem rychleji :)

Po dalších možná hodině vyplněné sledováním balení, sledováním výpadku netu v Košicích (a pokusech o stažení ovladačů), se nám téměř daří se dostat pryč :) Ale. Shy zapomněl nakoupit, a richie ještě něco doma :) Tedy do obchodu, pak zpět ještě k Shymu domů. Pokus o opuštění košic 2. Ale. Cestou zjišťujeme, že jsme zapomněli grabovací soft na video. Ale. V průběhu cesty zpátky zjišťujeme, že nemáme správný firewire drát. Jedem teda do obchoďáku. Pokus koupit firewire drát. Ale. Obchoďák se jmenuje Metro, čti, slovenská mutace Makra. Nákup pouze na kartu. Ale. Richie však magicky někoho vykouzluje, a s ním jde nakoupit :) Po skoro-fatální anabází možná tak v pět odpoledne konečně opouštíme Košice .) Ale. Ne tak docela. Omylem odbočuju na dálnici do Prešova .) Exit kde se dá otočit je až po pár kilometrech. Pak už se to konečně povede :) Ale. Cestou mi někam zapadává mapa zkratky. Stavíme tedy ještě v Dargově :X Samozřejmě, ještě na cestě nás zastihuje zpráva, že xio a mjack co jeli busem, se po dvou a půl hodinách jízdy konečně dotrmáceli do Sniny :)

Dovezu Shyho a richieho na cílový konec světa, a vracím se do Sniny. Našel jsem xia a mjacka před obchodem. Málem nastupujeme do auta. Ale, zapomněli jsme nakoupit pro ostatní. Po intermezzu v obchodě, opouštímě Sninu směr Ču. Ale. Cestou nám volají, že ještě neco dalšího potřebují koupit. Takže zase otočka, zpátky do Sniny, do stejného obchodu, a další intermezzo. Už za tmy, po přetrmáceném dnu, jsou všichni konečně v Ču. UF.

Druhý den ještě jedu pro Stelmiho do Humenného, a v Ču se záhadně objevuje, můj dlouho nekontaktovaný, další bratranec, Peter, aka iNsist :) Převážná většina členů je z toho patřičně v šoku :))

Dále už podrobně každý další den rozepisovat netřeba. Vše podléhá podle jednotného scénáře. RÁNO: Před domem se staví altánek z plachet a tyčí (plachta 4×4 metry s tyčemi, kolíky a provázky, za 198 kč?? vzal jsem tak rovnou dvě! :) a je to opravdu dobrá koupě. nebyl to šmejd! Hlavně, tím že jsou dvě, tak se z nich stáva stavebnice, davajíci prostor nespočetně kombinacím a konfiguracím). Pod altánek se stěhují lidi, křesla, notebooky a reproduktory. Sedí se, brainstormuje se, lenoší se, hraje se badminton :D (pingpongové pálky jsme samozřejmě zapomněli) Okolní kopce chytají ozvěnu od hudby :D K večeru se zažehne oheň, k němu přestěhují se lidi, křesla, notebooky a repráky. Vesnice chytá ozvěnu od hudby. Opekají se špekáčky .) V noci se lidi, křesla, notebooky a repráky přestěhují dovnitř domu, a sleduje se film .) GOTO RÁNO :)

A v průběhu toho všeho se fotí ujeté fotky a točí ujetá videa. V plynových maskách, light-show, promo-fota, kreslí se na cestu křídama, programuje se, hrajou se hry (takový golden-axe u táboráku .D), brainstormuje se, plánuje, diskutuje, plodí se nápady a podobně :) Hustota kreativity sice byla nižší než jsem chtěl a očekával, a k některým věcem je třeba účinkující nejprve opít, ale i tak to stálo za to .) Všechny možné výstupy jsou teď na desítkách DVD, a zpracovávají se (shitové fotky je nejdříve třeba photoshopem umravnit .)). Pokud týmu vydrží entusiasmus, měly by se v nějbližší době objevit někde veřejně. Už dělám na malém webíku :) Stay tuned.

Mno a včera, 27.8, už jsem zase doma. Miluju ten pocit, kdy je člověk v ten samý den třeba ještě na Slovensku, a pak doma v Praze. Znovu mě oválo kouzlo cestování :) Vlak už byl konečně s lůžkovým vagónem. Ležel jsem v kupéčku, a překonával dočasnou bolest hlavy. Po cca hodině, ke mně přisedly dvě gorily. Plešatí, svalnatí. Do kupéčka jsme se sotva vešli :) Bezmocně jsem se podíval na průvodčího. Ten mě poslal do jiného kupéčka, k jinému chlápkovi. Přestože bylo jedno kupéčko volné. No, s chlápkem jsem za celou dobu prohodil možná dvě věty. A omylem jsem z vlaku ukradl ručníček. Asi jim ho pošlu zpátky poštou s omluvným dopisem, schválně jestli na to zareagují :D

K příjezdu do Prahy si v sluchátkách pouštím hudbu. Tak nějak si vytvářím soundtrack k životu :) Škoda že to je jen jednou ročně. Chtělo by to vymyslet možnost, jak to opakovat častěji .)

A teď tu jen tak sedím, přemlouvám se k tvorbě zápočťáku, a dělám na všech těch 1000 věcech, kterým jsem se upsal. A tohle je jedna z nich. Hotovo. Škrt! :)